Už více než dekádu má profesor Filip Čapek jasno o svém letním programu. Pravidelně totiž jezdí v létě do Izraele na různé archeologické lokality pomáhat s odkryvem památek z biblických dob. Dlouhodobě s sebou bere také kolegy i studující z Evangelické teologické fakulty UK. Proto nyní velmi bedlivě sleduje dění v Izraeli po říjnových útocích hnutí Hamás, které osobně zasáhly i blízké jeho spolupracovníků z Univerzity v Tel Avivu.
Od roku 2012 rok co rok profesor Filip Čapek v létě vyráží na archeologickou lokalitu Tel Azeka (asi 60 km jihovýchodně od Tel Avivu), kde ve starověku stávalo pevnostní město. Od roku 2019 se podílí také na odkryvu záhadného chrámu v oblasti Tel Moca nedaleko Jeruzaléma, který svými parametry připomíná První chrám, jež měl podle Starého zákona jako jediný svého druhu nechat postavit král Šalomoun na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Proč se starověké texty o tomto místě nezmiňují, přestože zde byla v roce 2012 odkryta svatyně podobná té jeruzalémské známé právě z biblických textů, je pro badatele stále záhadou.
Kvůli svému dlouholetému zapojení do výzkumu v Izraeli a úzké spolupráci s kolegy a kolegyněmi z Univerzity v Tel Avivu profesor Čapek bedlivě sleduje, co se v posledních dnech v zemi děje a alespoň na dálku podporuje své spolupracovníky. Výzkum se nejen na Univerzitě v Tel Avivu vzhledem k dramatické situaci v zemi dočasně zastavil. „Je to špatné. Někteří naši spolupracovníci postrádají svoje blízké, protože byli v jedné z obcí blízko Pásma Gazy. V Izraeli teď vznikají rychlé sbírky pro rezervisty a pro pozůstalé,“ popisuje situaci profesor Čapek tak, jak mu ji líčí jeho blízcí spolupracovníci přímo z Izraele.
„Teď se v Izraeli všechno zastavilo. Tento týden měl začít náš mezinárodní seminář, do kterého se zapojuje letos už pět univerzit z celého světa včetně Univerzity v Tel Avivu. Přestože ho pořádáme online, bohužel zatím nemůže začít, protože většina studentů i vyučujících jsou rezervisté,“ podotkl profesor Čapek, který za spoluorganizaci tohoto projektu získal loni od rektorky UK profesorky Mileny Králíčkové Cenu Arnošta z Pardubic za přínos ke zvyšování kvality vzdělávací činnosti.
V létě, kdy profesor Čapek spolu se svými kolegy a studenty pobýval v Izraeli, byl v zemi relativně klid. Konaly se tam sice velké protivládní demonstrace, které však práci jejich výzkumného týmu neomezily. Mohli tak pokračovat v práci v oblasti Tel Azeka, kde už od roku 2012 vždy během letních měsíců postupně odkrývají starověké pevnostní město. Na základě výzkumů chce tým, který vedou profesor Oded Lipschits (Univerzita v Tel Avivu), profesor Manfred Oeming (Univerzita v Heidelbergu) a Sabine Kleiman (Univerzita v Tübingen), co nejpřesněji popsat systém městských států v době bronzové a roli Tel Azeky v době Judského království (9.–6. století před naším letopočtem).
„Letos jsme tam v jedné části objevili několik koster, souvisí to s krizí v mladší době bronzové. O Azece se hodně píše, domnívám se ale, že se bude stále více zjišťovat, že příběh toho, co se na přelomu 13. až 11. století před naším letopočtem dělo, je poněkud spletitější. Na to jsou ale archeologové zvyklí. Příběhy, které rekonstruují, musí stále přepisovat podle nových nálezů,“ podotkl profesor Filip Čapek s tím, že se nyní ukazuje, že místo představovalo ve střední a mladší době bronzové i v době Judského království (tedy v době železné IIB–C) významný městský stát a pak hraniční pevnost. Překvapením je, že místo bylo osídleno již ve starší době bronzové, čímž se řadí k důležitým lokalitám starověké jižní Levanty daného období. Na odhalování lokality bude tým ETF UK pokračovat i během příštího léta.
Pozůstatky starověkého chrámu v oblasti Tel Moca se objevily náhodou při stavbě dálnice mezi Jeruzalémem a Tel Avivem. Lokalita je proto v současnosti celý den stíněná dálničním mostem.
Do oblasti Tel Moca, kde vědci odkrývají zbytky starověkého chrámu a souvisejících hospodářských budov vybudovaných pravděpodobně na přelomu 10. a 9. století před naším letopočtem, se vedle profesora Čapka na konci léta pravidelně vydává také David Rafael Moulis, který se kromě biblické archeologie věnuje také dokumentární fotografii. Od roku 2019 je proto oficiálním fotografem na této lokalitě. Jeho úkolem je nejen zdokumentovat nové nálezy, ale i zachytit náladu v týmu. „Letos jsme se zaměřili především na přilehlé části k chrámové struktuře, tedy na administrativní budovy, které stály především východně od svatyně. Stále zůstává otevřená otázka toho, jak chrám přesně vypadal a v jakém byl vystavěn stylu. Nyní máme odkopanou a velice dobře zachovanou jeho severní část - jak vypadala jižní, se můžeme domnívat jen na základě toho, že architektura byla většinou osově symetrická,“ upozornil David R. Moulis a připomněl tak, že většina jižní části chrámu se do dnešní doby nedochovala a chybí i celý jihozápadní roh, kde se mohla nacházet další postranní místnost, jako je tomu u severní zdi chrámu.
David R. Moulis obvykle stojí spíše na druhé straně objektivu.
„Letos se nám podařilo nalézt na více místech kompletní keramiku, což archeology vždy potěší. Jednak je to takový líbivý nález a také se s tím pak dobře pracuje, pokud je objeven v původním nálezovém kontextu. Můžete to dobře interpretovat,“ podotkl David R. Moulis, autor monografie Náboženský kult starověkého Izraele pohledem archeologie, který na ETF UK vede o keramice starověkého Izraele blokový kurz.
Část hliněné pece z doby železné odkrytá v administrativně-ekonomické části komplexu.
David R. Moulis podobně jako profesor Čapek jezdí do Izraele dlouhodobě, navíc tam strávil celý rok na studijním pobytu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. I jeho osobně proto dramatické události posledních dní velmi zasáhly. „Není tam rodina, kterou by to nepoznamenalo a neprožila si tragický příběh. Lidé se snaží hodně semknout. I když každý prožívá osobní tragédii, snad všichni Izraelci se snaží podpořit vojáky, konají pro ně sbírky a posílají jim jídlo. Nejen děti, ale i dospělí píšou vojákům přání podpory a děkovné dopisy. Mám nedaleko Azeky spolužačku, která tam dlouhodobě žije se svým manželem a jejich třemi dcerami. Ty malé se hodně bojí. Na noc proto zapínají klimatizaci, aby nebyly slyšet rakety a výbuchy. Hodně času tráví v krytech, školy jsou zavřené. Běžný život se pozastavil,“ popsal situaci v zemi.
David R. Moulis během svých pobytů v Izraeli rád zachycuje i život mimo archeologické lokality.
Za dobu, co profesor Filip Čapek a David R. Moulis do Izraele jezdí, se už museli vyrovnat s různými bezpečnostními problémy, v době pandemie nemoci covid-19 i se zdravotními (tehdy mohli do země vyjet jen díky zvláštnímu povolení Státu Izrael), přesto se jim vždy každý rok podařilo do Izraele za terénním výzkumem vycestovat. Proto oba i dnes věří, že se v létě 2024 do Azeky a Mocy opět vrátí.
| Prof. Filip Čapek, Ph. D. |
| Specializuje se na teologii Starého zákona a archeologii a dějiny jižní Levanty. Je absolventem Evangelické teologické fakulty UK, kde v současné době působí na Katedře Starého zákona. Je členem Centra pro biblická studia, společného pracoviště UK a Akademie věd ČR. Vede český tým, který se pravidelně účastní archeologických výzkumů v Izraeli v lokalitách Tel Azeka (od 2012) a Tel Moca (od 2019). |
| Mgr. David Rafael Moulis, Ph. D. |
| Absolvoval blízkovýchodní studia a kulturní antropologii Předního východu na Západočeské univerzitě v Plzni, doktorát získal na ETF UK, kde působí na katedře Starého zákona. Zabývá se biblickou archeologií se specializací na kult v Judském království. Ve své disertaci se věnoval svatyni v Tel Aradu ve světle nejnovějších kultických nálezů. Od roku 2011 se pravidelně účastní terénních výzkumů v Izraeli, nejen v lokalitách Chirbet Qeiyafa, Jeruzalém, Tel Azeka a Tel Moca. Věnuje se fotografování, především sociální fotografií. Jeho práci mohli lidé vidět na výstavách v Praze, Plzni i jinde v ČR. Vede fotografické expedice v Jordánsku a Izraeli. |
